Cesta je cíl aneb jak si zlepšit karmu

července 10, 2018

Když jsem přemýšlela o novém názvu svého blogu, sousloví Cesta bez odpadu mi přišlo to pravé ořechové. Chci totiž ukázat nejen výsledky, ale především (moji) cestu za životem bez odpadu. Taková cesta je ale běh na dlouhou trať a k běhu občas patří také pád. 

Dlouho jsem váhala, zda se do nového - bezobalového - konceptu naplno pouštět. Přeci jenom můj životní styl má daleko k tomu, jaký prezentují  světoví, ale i čeští blogeři a propagátoři zero waste. Pak jsem si ale řekla, že bych chtěla ovšem tu cestu představit od začátku a nejen pohodový život, jaký představují častokrát blogerky, které ledabyle (ale možná skutečně, co já vím) vpluly do bezobalového života bez jakýchkoliv komplikací. Čímž je samozřejmě nijak neviním, je naprosto úžasné, že existují lidé, kteří dokáží zero waste postoj k propagovat. No, chodím okolo horké kaše. Co tím vším chci říct je, že tento blog je jakýmsi experimentem, jak se podaří eliminovat odpad ze svého života devatenáctileté, tj. mě. 

Pokud se pokusíte se mnou jít cestou, která vede do života bez obalu, jistě vás na cestě - stejně jako mě - přepadnou myšlenky, jestli to má vůbec smysl. Neustále se stresujete, abyste měli vše připravené na nákup v bezobalovém obchodě, zjišťujete, že produkt, který chcete koupit se bez obalu sehnat nedá, že se vám v lahvi, kterou jste zapomněli vypláchnout usadila plíseň a tak dál.. Lidově řečeno se na to můžete vybodnout. Existují ale i obalové varianty, díky kterým může být vaše svědomí alespoň o trochu čistší.

Kupujte velká balení

Velká balení sice opticky naznačují více obalu / plastu, když ale spotřebu pouze malých a pouze velkých balení sečteme, tak nám vyjde, že rozhodně více obalu / plastu budeme muset vyhodit při používání malých obalů, které musíme častěji měnit. Je to jednoduchá matematika. Netřeba dodávat, že mega packy jsou častokrát (ovšem ne vždy - pozor) ekonomicky výhodnější. Nedávno jsem třeba takto řešila problém s pleťovou vodou. Potřebovala jsem, aby mi vydržela dlouho, kdybych si vyrobila svoji, tak by mi nevydržela, tudíž jsem koupila velké půl litrové namísto klasických 60 - 200ml.

Preferujte papírový obal nad plastovým

Pokud jste dorazili na můj blog, předpokládám, že o trablech, co nám plasty způsobují vás již nemusím informovat. Je tedy logické, že pokud to není naprostou nutností, tak já v plastu sama nic nekupuji. Pokud se produkty nedají sehnat bezobalově, konkrétně to nyní platí pro sypké věci (müsli, jedlá soda apod.) , (recyklovaný) papírový obal se častokrát nabízí. 

Sklo je kámoš

Když nakupuji nápoje, pokud je to možné, vždy volím variantu ve skle. Ta jsou bohužel častokrát dražší než varianta ve skle nebo nedejbože v plechovce a láhve mi cinkají v tašce, ale sklo je ze tří hlavních surovin, které se v ČR třídí (myslím tím plasty, papír a ono sklo) nejlépe zrecyklovatelné. Navíc se pomalu vrací do módy vratné láhve (uvažuje se i nad vratnými PET lahvemi, uvidíme...). 

Třídím, třídíš, třídíme

Separování odpadu je bohužel taková pohádka se špatným koncem. Češi jsou sice v třídění na stříbrné příčce hned za Belgií v rámci EU, ovšem jen zlomek se skutečně zrecykluje. Třídění odpadu a jeho samotná recyklace jsou totiž dva rozdílné pojmy, které se bohužel často pletou. Zjednodušeně řešeno třídění odpadu je proces, kdy mi odpad doma separujeme a pak ho hodíme do příslušného kontejneru, recyklace je vyrobení ze starého výrobku produkt nový ( více zde). Rozhodně je ale lepší nepoužitelný obal hodit do plastu než do směsného odpadu. 

Nemám vhodnou fotku, tak tady máte můj výhled z okna :-) 



Na závěr bych jen chtěla dodat, že cesta je cíl. 

Cesta bez obalu. 

Mějte se krásně.

Adéla  

You Might Also Like

0 komentářů

Subscribe