Do Berlína jsme dorazily časně z rána. Bylo pod mrakem, obloha depresivně šedá, postupem dne dokonce začalo mírně sněžit. Dokonalá atmosféra pro návštěvu Židovského muzea protkané historií holokaustu a Topografie Teroru, volně přístupná expozice o nacistickém Německu na místě, kde kdysi stála centrála SS. Hned vedle budovy se také nachází část berlínské zdi, na které v letních měsících expozice pokračuje. V Židovském muzeu doporučuji návštěvu obsáhlou výstavu o současném Jeruzalémě (pro studenty je vstup do celé budovy pouze za 3 eura). 

Židovské muzem

Topografie Teroru

Ki-Nova. Kam se hrabe McDonald's, restaurace Ki-nova nacházející se ve Filmhausu na Potzdamer Platz svými vegetariánskými burgery tento fastfoodový řetězec jednoduše strčí do kapsy. Jedly jsme zde celkem dvakrát (i protože náměstí bylo poměrně blízko našeho hostelu). 

 Alexander Platz

 Berlínský dóm a řeka spréva

Selfie s Merkelovou

Přestože jsem Angelu nepotkala osobně, měla jsem příležitost podívat se do zákulisí německé politiky - do Reichstagu. Ve zhruba hodině a půl nás průvodkyně provedla německým parlamentem od sklepa až po nejvyšší patro, kde sídlí frakce hlavním německých stran zastoupených v parlamentě. Na závěr jsme se pak dostaly do kopule a neboť jsme měli prohlídku zarezervovanou dopředu, nemusely jsme čekat dlouhé fronty. Výhled na Berlín byl překrásný. Svou roli také sehrálo počasí, neboť jasné slunce se nádherně odráželo v zrcadlech uprostřed kupole.  

Památník holokaustu   

Mendelssohn, Mozart a Šostakovič v garáži 

Poslouchat génie klasické hudby se skleničkou červeného vína v ruce uprostřed částečně opuštěného garážového komplexu (tu druhou půlku komplexu obývají další nahrávací studia), víc berlinské už to být snad ani nemůže. I interior je dočista napuštěn hipsterstvím - lidé sedí na starých oprýskaných židlích (každá je samozřejmě jiná), po stěnách visí staré hudební nástroje nebo obrazy z blešáků. Krása. Takto vypadá Piano Salon Christophori. Rozhodně doporučuji. 

 Optimistická prohlídka bývalého Stasi vězení

Další překvapení v Berlíně byla pro mě prohlídka bývalého vězení ve Východním Berlíně Hohenschönhausen. Anglická prohlídka nás vyšla na 3 eura, ale s radostí bych zaplatila i třikrát tolik. Po komplexu nás provázel bývalý vězeň, Lothar Schultz. Pan Schultz byl naprosto vynikající průvodce, věnoval se veškerým detailům, přidal své vlastní zážitky, ale bavil se s námi i  například o psychologických aspektech, které provází vězně. A to vše s takovou lehkostí a dalo by se říct až optimismem. Živoucím ztělesnění  přísloví Co tě nezabije, to tě posílí. Neuvěřitelně charismatický muž. 

Alexander Platz

Berlín má pořád co nabídnout a navíc jakožto dynamické město se neustále rozvíjí. Jsem si jistá, že to rozhodně nebylo Adieu, ale Bis bald Berlin! 

Ich bin ein Berliner

Berlín  je město filmu, minimálně evropského rázu. V Berlíně se nachází desítky kin s stovkami kinosálů. Od IMAXů přes nonšalantní indie kina až po hipsterská doupěte ve sklepě, kde se při posezení na omlácených lavičkách o půlnoci promítá Casablanca. V Berlíně se také každý únor koná jedna z největších událostí evropského filmu Berlinale. Jeden s filmů, které se v Berlíně odehrávají, již kultovní snímek Lola Rennt.