Na 5. září připadá Mezinárodní den charity. Už dlouho jsem chtěla nějaké neziskovce poslat peníze a pomoci. Po pobytu s mojí kamarádkou  naočkovaná touhou pomoci jsem vymýšlela různé způsoby, jak pomoci, ale o těch vám napíši příště. Když mi ale ten den přišel do schránky newsletter, který informoval o dni charity, byl to jasný impulz. Kdy jindy bych měla konečně poslat ty peníze. Posléze ale přišla na řadu ještě těžší otázka: Kam? A komu? Je to jako byste jedno vaše dítě vzali do lunaparku a ty zbylé nechali doma. Trochu neobjektivně jsem si rozdělila charity podle zaměření a to následovně:

Pro lidi v České republice (postižení, znevýhodnění, děti v dětských domovech, senioři atd.)
Pro lidi v zahraničí (děti v Africe a rozvojových zemích, lidé v zemích postižených válkou, lidé postižení přírodní katastrofou atd.)
Pro zvířata (útulky, asistenční psi, organizace bojující proti množírnám atd.)  
Pro ochranu životního prostředí (národní parky, pralesy, oceány)

Je to pořád házení mnoho odlišných věcí do čtyř velkých pytlů, ale člověk (nebo alespoň sobecky já, jakožto student) nemůže darovat všem, byť jen malou částku. Je to postupný proces a budu se snažit, aby se v budoucnu na každého dostalo. Proto vybrat si charitu, které skutečně pošlu dar, byl velký oříšek. Rozhodla jsem se, že bude spíše preferovat české charity a nakonec u mě zvítězilo pro mě blízké brněnské Hnutí Duha, kterému jsem sice poslala jen drobný jednorázový příspěvek, ale objednala si i předplatné jejich časopisu 7. Generace. Zakoupení předplatného bylo trochu neplánované, neboť jsem si ho objednala v Praze u stánku na Veggie Náplavce. Časopis jsem si chtěla předplatit již delší dobu, ale plánovala jsem si o něj napsat Ježíškovi, nakonec ale zvítězila spontánnost a milá paní u stánku. Mám z něj velkou radost a časopis doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají jenom o přírodu kolem nás a ekologii, ale i lidská práva, cestování a politiku.

Dále jsem se rozhodla měsíčně podporovat českou humanitární a lidskoprávní organizaci Člověk v tísni, který pokrývá širokou škálu dobročinných projektů a misí. Není to mnoho, ale i málo, když se sečte s mnoha dalšími mály, dá jednou jedno velké mnoho.

zdroj: Člověk v tísni

Pokud nechcete nikam vyloženě posílat peníze, spousta neziskových organizací ocení spíše materiální dary. Jde především útulky, záchranné stanice, hospice, obnošené oblečení ocení v Armádě spásy, azylových domech apod.

Pokud nemáte nic nazbyt, objevila jsem způsob, jak pomáhat a přitom i sám sobě nakoupit. Zaregistrujte se na webové stránce givt.cz, zadejte eshop, na kterém chcete nakoupit (výběr je sice omezený, ale figuruje v něm mnoho známých eshopů např. zoot.cz) a neziskovku, které pošlete peníze. Každý eshop to má jinak, každopádně 0,5 - 10 % z ceny vašeho nákupu se přidělí zvolené neziskovce a nic nepřiplácíte. O procentu budete informováni. Nemusíte se o nic starat, peníze eshop pošle neziskovce sám a vám do pár dnů pošle na email potvrzení o daru. Snadněji už to snad ani nejde. Můžete si také nainstalovat rozšíření do prohlížeče, které vás upozorní, když se na eshopu dá nakupovat s givtem, abyste už nezapomněli.

Co tím ale chci ale sdělit je, že není pouze jeden Mezinárodní den charity, kdy můžete poslat své peníze popřípadě darovat jinak, ale že každý den je den pro charitu, že podporovat charitu není sezónní záležitost, ale že se z toho má stát pravidelnost v našem životě. My jsme ti lidé, kteří by měli pomáhat a dávat, protože i když to Češi občas nevidí, to my se máme zatraceně dobře.